Historie modrých polí

Ekologicky ladění a přírodu milující lidé litují, že se ještě donedávna tady v Čechách modrala pole lnem, zatímco dnes svítí žloutou řepkou.

Vlivem nepříznivých okolností zejména v prvním desetiletí 21. století (invaze levné lněné suroviny ze zemí Asie a klesající zájem o ni) došlo k poklesu osetých ploch přadného lnu v Evropě, jak v západních zemích (Francie, Holandsko, Belgie), tak i v zemích střední a východní Evropy, nevyjímaje ani Českou republiku.“ cit. z časopisu Lnář 2007/2.

Z historických pramenů* se dozvídáme, že pěstování lnu v Českých zemích nebylo nikdy jednoduché, přestože se mluví o slavné tradici. První zmínky o něm nalézáme již v V. století našeho letopočtu. Od nejprimitivnějšího pěstování a zpracování se postupně dospělo k rozsáhlé produkci, ale bylo to s velkými výkyvy. 
Osivo se k nám v době Marie Terezie dováželo z Pobaltí. Bylo kupováno rakouským mocnářstvím a předáváno pozemkové vrchnosti, která ho rozdávala soukromým pěstitelům. V roce 1773 Josef II. povolil výrobu plátna mimo cechy, cílem bylo zmírnit chudobu v podhorských krajích. Tak se kromě pěstování rozšířilo i předení a tkaní podomácku a nastává rozkvět plátenictví (včetně pestře tkaných látek=kanafasů).

V letech1874 – 1890 bylo v Českých zemích lnem oseto 40 000 – 49 000 ha. O půl století později, v r. 1936, ale i v r. 2003 to bylo kolem 6000 ha. V roce 2007 už jen 824 ha. Mezi tím, v roce 1950, v době scelování polí, 24 000 ha.**
Bohužel pěstování přadného lnu v Čechách podlehlo konkurenci světové i evropské.

Někteří lidé starší generace si pamatují z mládí na kousavé lněné košile. Příčinou byla hrubost tehdy používané příze. V časopise Textilní tvorba (r.1950, číslo 6-7) se píše: „Belgické, holandské a irské lnářství stojí na vysokém stupni dokonalosti. Len je spřádán na nejjemnější příze. Československé lnářství produkuje vlákna prostředně jemná, obvykle kolem č.m. 40, maximálně č.m.100-120. V Anglii až přes 200.“ (č.m. = číslo metrické).
Číslo metrické (délka 1 gramu nitě v metrech) je starší jednotka přízí, nyní se používá jednotka TEX (hmotnost nitě o délce 1.000 m v gramech)

V kvalitě přadného lnu je v současnosti na špici Irsko. Hned za ním jsou lny ze západní Evropy, z širokého pobřežního pásu táhnoucího se od jižní Normandie po severní Francii, od Belgie po Nizozemsko. Délka, pevnost a jemnost vlákna vzniká jedinečným setkáním přirozeně vlhkého oceánského klimatu, nižších teplot, bohaté půdy a know-how pěstitelů lnu, kteří jsou sdruženi v klubu MASTERS OF LINEN®.
Pozoruhodné je, že ve výrobě lněných látek jsme zřejmě mnohem zdatnější, protože se stále u nás tkají a vyváží se – dokonce i do Irska.

Šlechtěním lnu se u nás od roku 1942 zabývá společnost AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., která se nyní ovšem věnuje už jen olejným odrůdám lnu. Doufejme, že alespoň tento len bude na našich polích kvést, protože i lněné semínko je pro náš život důležité pro svůj obsah omega-3 mastných kyselin.

Modrá planeta?
Kdyby byl len prodáván za stejnou cenu, jako bavlna, už bychom ji nekupovali. Len by ji svými benefity vytlačil. Bavlna je sice levnější, protože se snadněji zpracovává, ale aby se vypěstovala, musí se použít pesticidy, chemie podporující růst a velké množství vody. To jsou faktory, které řadí bavlnu na hromadu plodin, které přírodu zatěžují. Stejně jako vlákna umělá (PES a další), která se neslučují s udržitelným životem.

Len je vzácný produkt, který dnes tvoří méně než 1% textilních vláken spotřebovaných na světě. Ještě koncem 20. století to bylo 8%.

Proč mít kolem sebe len:

  1. Je jedním z nejekologičtějších přírodních materiálů. Každý rok zadrží jeden hektar lnu 3,7 tuny CO2 (pomáhá zmírnit uhlíkovou stopu) a je zcela biologicky odbouratelný.
  2. Roste s dešťovou vodou, bez zavlažování, což šetří podzemní vodu a udržuje zdravý ekosystém. Nevyžaduje téměř žádné přípravky na ochranu před škůdci. Lněná příze je v Evropě zpracovávána podle norem ÖkoTex.
  3. Lněné vlákno je jedním z nejstarších textilních vláken na světě, protože je jedním z nejdelších v rostlinné říši. Příze z něho je hladká, bez chloupků, které neulpí na předmětech, s nimiž lněná tkanina při používání přichází do styku. Tato vlastnost se oceňuje u ubrusů, ubrousků, ručníků a utěrek.
  4. Je hypoalergenní, zabraňuje množení mikroorganismů, neprodukuje statickou elektřinu, nepřitahuje prach, chrání před UV zářením.
  5. Lněná látka může absorbovat vodu v množství 20 % své vlastní hmotnosti – bez pocitu vlhkosti na dotek! Len vlhkost také snadno uvolňuje, což způsobuje, že látky rychle schnou. 
  6. Lněná látka je příjemná na dotek a dýchá, v létě chladí, v zimě hřeje, je termoregulační.
  7. Vlákno sice není moc pružné, ale zato je pevné, po každém praní je příjemnější.
  8. Je to udržitelná volba, protože lněné prádlo je tak trvanlivé, že může být předáváno z generace na generaci.
  9. Snese teplotu i přes 200 °C a nemusí se tak často prát jako bavlna, protože se tolik nešpiní. Hladké vlákno se také nežmolkuje.

Jeho jedinou nevýhodou je vysoká mačkavost tkaniny. Od milovníků lnu se ale dozvíte, že žádná jiná tkanina se nemačká tak krásně.

Lnu ke lnu

Vzděláním i profesí jsem textilní výtvarník a už jsem měla mnoho zkušeností s navrhováním bavlněných kanafasů, když jsem v roce 2014 objevila českou firmu, která mi nabídla vyrobit tkaninu lněnou.

Je to částečně návrat do historie – jak jsem již zmínila výše, ze lnu se kanafas u nás vyráběl od 18. století. Je to ale zároveň i krok novým směrem – navrhuji vzory pro využití v interiéru i pro výrobu oděvů, na které jsou kladeny zcela moderní požadavky. 

Speciální výzvou lnu je jiná barevná paleta. Neobarvený len má svou vlastní režnou (šedobéžovou) barvu a s každou várkou příze je odstín trochu jiný. I obarvený len má svá specifika, protože jeho hladká vlákna přijímají některé odstíny barev lépe a jiné hůře.

Nejprve vznikaly návrhy, kde jsem krásnou režnou, pro len typickou, nechávala zaznít ve velkých plochách. Pak jsem se pustila do vazeb. Vznikly tak tkaniny s větším leskem, intenzivnější barevností a bohatší vazebnou strukturou. A moje poslední kolekce nabízí mix barevných útků mezi sebou po vzoru impresionistů. 

Len a hygge

Ne každý má rád byt plný obrazů a dekoračních předmětů. Někdo preferuje čisté linie, jednoduchost a určité barevnosti, na kterých vynikne přírodní krása. Nenápadnou strukturu, která se zjeví při prosvícení sluncem, efekt šanžánu při dopadu světelného paprsku či mihotavém světle svíčky, haptiku struktury povrchu…

To nabízí ušlechtilá lněná tkanina.

V jednoduchosti je krása, ale je k tomu třeba odvaha.

Popisky fotografií: všechny fotografie jsou archív Evy Jandíkové

Len v barvách, jak ho známe nejčastěji i z historicky dochovaných vzorků, v režné, bílé a indigové. Zde detail z ložního povlečení. Vazba je keprová a pohmatem dává pocit flanelu. 

Ložní povlečení ze lnu v barvách, jak ho neznáme. Nabarvit lněné vlákno na oranžovou není jednoduché. Tři dezény tvoří kompozici, která je unikátní. Povlečení bude sloužit dlouho, stojí za to si sním „pohrát“. 

Lněná látka z evropské (čili francouzsko-belgické) příze. Jemnost, hmotnost a finální úpravy odpovídají dnešním požadavkům na ložní povlečení. Povlaky jsou ze vzorované osnovy, celková délka vzoru 2 m

Vzor na závěsu pracuje se třemi barvami, střídají se různé typy drobných proužků, které se z větší vzdálenosti v oku mísí do nových barev, podobně, jako na obrazech impresionistů

Vzor Kuba je tak trochu vzorník. Ukazuje, jak se nepravidelná lněná příze projevuje, když je „sólo“nebo je stejná barva útku ve dvojici, ve trojici a čtveřici.

Ukázka průsvitu lněné tkaniny. Pravidelný rytmus tkaniny s nepravidelným vláknem tvoří typickou strukturu lněné látky.

Vzor K27 s příčnými pruhy, širokými 27 cm, obsahuje v sobě esenci barev i vazeb v nezvyklém provedení. Barvy se navzájem prolínají a tak vznikají nové odstíny, které je radost kombinovat.

Na fotografii je použit porcelán od Blanky Hovorkové, (www.bileblaho.com). 

Dezén Lněnítko je pro ukázkou různých typů textilních vazeb. Střídají se tu vazby plátnová s keprovou a atlasovou, ve kterých vynikne dobře pololesk vlákna i barva útku.

Prostírání, které chrání stolní desku má stále svou funkci. Zde je rozměr 30×42 cm, je ze dvou vrstev lněné tkaniny, proto může být druhá strana jiná.

Použitá literatura:

http://www.lnarskysvaz.cz/dokumenty-slk/casopis-lnar

http://www.mastersoflinen.com/

LNÁŘSTVÍ, BAVLNÁŘSTVÍ A HEDVÁBNICTVÍ 

ŠUMPERSKA A JESENICKA, Michaela Ryšková, Pavla Dubská, Petra Mertová

Textilní tvorba, časopis č.6 – 7 z roku1950